To, co se nyní zdá být samozřejmé, bylo kdysi sci-fi. Bonbóny se staly široce dostupnými, ale před sto lety byly strašně drahé a nedostatkové. Telefony jsou obdařeny funkcemi, kterými se nemůže pochlubit každý počítač, a ještě před pětadvaceti lety jen obrovská fantazie mohla dovolit, aby telefon nebyl pevný. Metro, které je součástí každodenního života a dopravním prostředkem většiny Kyjevanů, se objevilo před méně než šedesáti lety.
Třetí v Unii
Kyjevské metro bylo třetí v Sovětském svazu po metropolitním a Leningradském. K otevření první linky metra došlo v předvečer výročí Říjnové revoluce v roce 1960. První stanice kyjevského metra tvořily linku spojující nádraží s Dněprem a vedoucí podél centrální osy města. Pro historickou férovost je třeba poznamenat, že o prvním projektu podzemní dráhy ve městě po vzoru Londýna se uvažovalo již na konci devatenáctého století, ale vedení města jej nepodpořilo. Stejně jako nepodporovali podobný projekt na začátku dvacátého století, a to doslovarok před revolučními událostmi. Již ve třicátých letech provedli nový pokus a dokonce začali provádět přípravné práce, které však přerušila válka a projekt na desetiletí utichl. Při poválečné obnově města se k obnovení podzemních prací nevrátili, nebylo na ní. Ale od roku 1949 začala stavba kyjevského metra vřít.
Dlouhý začátek a rychlý růst
Podzemní manipulace byly pro stavitele novinkou, terén nebyl nijak zvlášť prozkoumán, kvůli čemuž nastaly komplikace a výstavba a propojení prvních pěti stanic se protáhlo na desetiletí. V té době byla postavena jedna z nejhlubších stanic metra na světě Arsenalnaja a samotná trať zvaná Svjatošinskij-Brovarska dodnes nese titul nejhlubší na světě. První stanice kyjevského metra nezůstaly dlouho samy. Jejich počet se postupně zvyšoval a termíny otevření nových stanic byly neustále načasovány tak, aby se kryly s hlavním svátkem Sovětského svazu. Když byla v roce 1970 zahájena výstavba nové linky, bylo již otevřeno 11 stanic první linky metra. Nová trať se jmenovala „Kurenevsko-Krasnoarmeiskaya“a křižovala tu stávající téměř v pravém úhlu. První stanice kyjevského metra této linky zahájily provoz v roce 1976. Třetí, pro dnešek poslední, byla trať Syretsko-Pecherskaja, jejíž stanice se otevřely v roce 1989, i když se začala stavět o osm let dříve. Nejnovější linka spojovala historický centrální a nově vybudovaný jižní Kyjev. stanice metra"Kharkovskaya" byla postavena doslova v centru nové městské oblasti a uvedena do provozu v roce 1994.
Mapa metra
Prvních stanic bylo málo a cestující je znali všechny nazpaměť. Ale jejich počet se zvýšil, objevily se přestupní stanice a byla naléhavá potřeba vizuálně ukázat všechny stanice kyjevského metra. Schéma dnešního metra v hlavním městě Ukrajiny vypadá takto:
Červená trať „Svyatoshynsko-Brovarska“má nyní osmnáct stanic a má délku více než dvacet dva kilometrů. Modrá „Kurenevsko-Krasnoarmeyskaya“zahrnuje také osmnáct stanic o délce téměř jednadvacet kilometrů. Nejmladší, zelená "Syretsko-Pecherskaya" zahrnuje pouze šestnáct stanic, ale je nejdelší - asi dvacet čtyři kilometrů.
Stanice dnes
Zpočátku měly stanice názvy, které byly vyžadovány v zemi vítězné revoluce. Ale po vyhlášení nezávislosti byla většina přejmenována. Stanice byly pojmenovány historické nebo nové podle názvu míst, poblíž kterých se nacházely. V době, kdy se v zemi konalo mistrovství Evropy ve fotbale, získalo metro zvuk anglických názvů stanic a míst přestupů na městský vlak. Ale navzdory velkému objemu nové výstavby a významu toku lidí (více než pět set milionů cestujících ročně) chtějí obyvatelé hlavního města Ukrajiny získat nové stanice metra v Kyjevě, které umožnícestujte nejpohodlnější veřejnou dopravou bez přestupů.
