V posledních letech je Turecko ruským turistům bližší a dražší než jeho černomořská letoviska. Některé přitahují obsluhu, jiné exotické. V Turecku je skutečně mnoho věcí, které nikde jinde na světě nenajdete. Živým příkladem toho je výstup na vrchol hory Tahtali. Tato exkurze není jednou z nejoblíbenějších, ale nejoblíbenější mezi turisty z Kemeru, Antalye, Finike, Tekirova, Goynuku a dalších letovisek nacházejících se blízko a ne příliš blízko hory. Rozdíl pro turisty je pouze v době cesty z hotelu a zpět a v ceně. A dojmy všech zůstávají přibližně stejné. Lze je popsat slovy „nadšený“, „nezapomenutelný“, „vzrušující“, „nesmazatelný“, „fantasticky krásný“a „nesrovnatelný“. Co je Mount Tahtali a proč se všem tak líbí?
Geografické údaje
„Tahtali“v turečtině znamená „z prken“nebo „prkno“. Faktem je, že skály, které tvoří tělo hory Tahtali, vypadají jako vrstvy nebo záhyby, které jsou nasunuty jedna přes druhou. Jedná se o paleozoická a třetihorní ložiska, nejasně připomínající řadybary. Stejnou stavbu má mnoho pohoří na Balkáně a v Asii a nejen horský systém Taurus, do kterého Tahtali patří. Nad hladinu moře začaly stoupat v době alpského vrásnění, které trvá dodnes. Možná se v budoucnu stane hora Tahtali, jejíž výška je v současnosti považována za 2365 metrů, ještě větší. Už teď ale dominuje okolí natolik, že je skvěle viditelný z bezmezné dálky, například z Beleku, který je od Kemeru vzdálený více než 50 km.
Povaha Tahtali
Těm, kteří si vybrali Kemer pro svou dovolenou, může Mount Tahtali poskytnout nádherné počasí během své dovolené. Pohoří Beydaglari, jehož je vrcholem, chrání oblast před severními větry. Díky tomu se zde vytváří vlastní mikroklima, které potěší více slunečnými dny než v sousedních letoviscích. Přitom na vrcholu hory je sníh vidět i v červnu, ale v létě ho není tolik, jen oddělují malé vrstvy. Ještě originální je přivézt si zdarma suvenýr v podobě sněhuláka z exkurze na horu v teplotě +35 a výše. Na jaře v oblasti Kemeru často vanou africké větry, které s sebou přinášejí načervenalý prach. Sněhobílý vrchol Tahtala maluje červeně, což vypadá poněkud neobvykle. Vegetaci na hoře zastupují především jehličnany a travnato-květinový podrost proložený stálezelenými keři. To vše je krásné a barevné blíže k úpatí, ale čím výše, tím je vegetace vzácnější a na hranicích 1800-1900 metrůúplně zmizí. Zůstaly jen holé kameny.
Zvířata a ptáci
Zvířecí svět Tahtala je s přílivem turistů velmi ochuzen. Turecká vláda proto vytváří rezervy, aby ušetřila alespoň něco pro potomky. Nyní na svazích hory Tahtali, budete-li mít štěstí, můžete potkat ježky, želvy, jezevce, muflony, ještěrky, a pokud nebudete mít štěstí, tak zmije a myši. Velmi vzácně se sem zatoulají jeleni a divočáci, kteří žijí v pro člověka dosud nepřístupných místech pohoří Taurus. Konají se také setkání s liškou nebo šakalem (většinou v zimě). Ze světa ptactva hnízdí ve skalách Tahtala dravci - orli, sokoli a v lesích je spousta všelijakých zpívajících drobností. K tomu, abyste to všechno viděli, je samozřejmě potřeba vylézt na vrchol nikoli v lanovce, ale po svých. Za tímto účelem byla položena speciální turistická trasa. Místní obyvatelstvo v okolí a na úpatí Tahtali používá k pastvě kozy a ovce (samozřejmě ne v oblasti lyžařského vleku).
Chůze do kopce
Vrchol hory Tahtali vždy přitahoval turisty a všechny zoufalé romantiky. Výtah se zde objevil teprve v roce 2007. Doposud se výstup prováděl samostatně. A nyní byla tato trasa pro všechny uložena. Je součástí slavné Lýkijské cesty a je vhodná pouze pro fyzicky zdatné. Do cca 1811 metrů je cesta velmi zajímavá. Můžete nejen dýchat ten nejčistší vzduch, přírodu nejen obdivovat, ale také se jí dotýkat rukama. Abych byl upřímný, Mount Tahtali se otevírá úplně jiným způsobem. Fotka je toho důkazem. Další krajinase stává monotónní a pokud nejste fanouškem geologie, nudnou. Do oka vám padnou jen šedohnědé holé skály, po kterých je potřeba šlapat asi půl kilometru. A na vrcholu čeká zasloužený úžasný odpočinek s návštěvou toalety, obchodu a kavárny (kdo chce). Dostat se na stezku je snadné. Musíte se dostat do vesnice Beychika (Beysika). V tom místě je ukazatel se šipkou. Není možné se dále ztratit, protože cesta je dobře vyšlapaná. Je lepší udělat si takovou exkurzi v podzimních měsících nebo na jaře, protože v létě, dokud nevystoupáte kilometr a půl, je velké vedro.
A ve výtahu
Pro všechny, kteří nemohou nebo nechtějí vylézt na horu sami, v roce 2007 spustili lanovku. Lanovku s názvem Olympos Teleferik postavila švýcarská společnost Doppelmayr Seilbahnen GmbH, která se osvědčila při vytváření podobných staveb v Rakousku, Singapuru a Americe. Všude jejich výtahy fungují perfektně, nelámou kabely. Tyto čáry se zdají nemístné, dokud si nesednete do budky a nezačnete stoupat na vytoužený vrchol Mount Tahtali. Zhruba od třetiny cesty, kdy už je to 500-600 metrů k zemi, může budka na další křižovatce znatelně cukat nebo dokonce zamrzat. V takových chvílích cestující jednohlasně vykřiknou: "Ach!" a začněte se na sebe úzkostlivě dívat. Tehdy znalost toho, jak spolehlivá je firma, která tuto silnici postavila, velmi pomáhá každému, kdo má slabé nervy. Samotný výstup trvá 10 až 15 minut.
Mount Tahtali: jak se dostat k výtahu
Tahtali se nachází 7 km od Kemeru, nedaleko vesnic Chamyuva a Tekirova. Lanovka nezačíná od úpatí, ale od dolní stanice, která se nachází na úbočí hory ve výšce kolem 726 metrů. Můžete se zde také projít, udělat krásné fotky, obdivovat jezero s rybami a kachnami. Všechny vyhlídkové autobusy vás sem dovezou po serpentýně. Dostanete se na toto místo sami soukromým autem nebo taxíkem a již zde zaplatíte za místo v budce. Takže to vyjde o 15-20 dolarů levněji. Navíc si můžete koupit pouze jeden výtah. Dolů pak buď pěšky nebo paraglidingem. Let trvá 40 minut a končí na pláži Tekirova. Kdo se sám bojí létat v oblacích, může slézt s instruktorem. Výtahové kabiny jsou více než prostorné. Mohou pojmout 80 lidí současně, ale ve skutečnosti se to stává zřídka. Stěny stánku jsou průhledné, takže můžete začít fotit už cestou.
Top
Je zde vyhlídková plošina (je tam kabelový plot), ze které se otevírají nerealisticky fantastické krajiny a výhledy. Ale to jen za slunečného a jasného počasí. V jiné dny budete muset buď rozjímat nad mlžným oparem, nebo dokonce být v samotných mracích, které vrchol hory Tahtali poměrně často pokrývají. V takových dnech je tu obzvlášť vlhko a nehostinno, takže si s sebou rozhodně vezměte teplé oblečení, i když se teploměr u nohy sejde ze stupnice. Ale ani za jasných dnů halenka neuškodí. Pro pohodlí turistů postavilitřípatrová budova se záchody, obchodem se suvenýry a jedlými drobnostmi a kavárnou, je zde dokonce řada lehátek. Ceny jsou zde stejně vysoké jako na vrcholu Tahtali.
Legendy o Tahtali
Obyvatelé v okolí Kemeru mají duchovní legendu o vizitce jejich města - hoře Tahtali. Mimochodem Řekové, kteří se sem plavili, mu říkali Olympos. Pokřtili také město postavené na jeho úpatí, z něhož se dochovaly malebné ruiny. Legenda o vzhledu hory Tahtali je následující: Kdysi dávno žila smrtelná kráska Tahtali, do které se zamiloval nesmrtelný bůh Taurus. Stalo se, že dívka zemřela na uštknutí hadem. Nešťastný milenec se snažil všemi možnými způsoby zabít, aby také spáchal sebevraždu, ale nepodařilo se mu to. S nesmrtelností se nelze hádat. Pak požádal Dia o laskavost. Slitoval se nad city ubohého Býka a navždy ho spojil s jeho milovanou. Jedno proměnil v pohoří, druhé v nádherný vrchol.
Užitečné tipy
Mount Tahtali (Turecko) je neobvykle atraktivní. Fotografie z jejího vrcholu se ukázaly být nebývalou a nepopsanou krásou. Existují také lidé, kteří riskujíce hlavu vylézají na útesy a okapy, které jsou pro obyčejné smrtelníky nepřístupné, a fotí se z nich. Jejich obrázky stojí od 5 do 10 USD. e., ale názory na ně jsou opravdu jedinečné. Abyste sami neudělali chybu, musíte na Tahtali, jak je uvedeno výše, za jasného dne. Nahoře jsou dalekohledy za cenu 1 liry. Na hoře se dá vyměnit maličkost, ale je lepší si ji vzít s sebou. Ještě lépe, přineste si vlastní dalekohled. Třetí tip se týkáteplé věci. Neváhejte, na hoře není vedro, ale větry pronikající až do kostí, chlad a vlhko neustále „hýčkají“. Čtvrtá rada se týká ohně unikajícího z kamenů. Pro tuto podívanou musíte jít nikoli do Tahtali, ale do Chimera (Yanartash), která se nachází poblíž vesnice Cirali. Pátý a poslední tip – až budete v Turecku, určitě si udělejte čas na výstup na Tahtali. Nebudete toho litovat.
