Dotek starověku je jedním z druhů turistiky, který je populární po celém světě. Cestovatelé jsou připraveni letět půlkou světa, aby viděli starobylé hrady Francie, Anglie, Skotska a Německa. Mnohé z těchto staveb jsou staré více než 800 let a některé jsou stále obývány potomky velkých rytířů.
Zámek Waldau, kdysi postavený dvěma pruskými knížaty, kteří dostali pozemek jako dar od Řádu německých rytířů, dodnes ohromuje svým stářím a velikostí.
Hrady řádu německých rytířů
Řád německých rytířů pochází z Palestiny během další křížové výpravy v roce 1198, kdy byly zorganizovány dva řády – šermíři a rytíři Černého kříže Panny Marie. K jejich jednotě došlo v roce 1237. Její představitelé museli být odkázáni na nemilost vlastníků pozemků. Například v roce 1225 byli vyhnáni z Uher a již přes město putování dostali pozvání od polského knížete Konráda, který jim na 20 let svěřil část svých zemí, aby přivedli pohanské Prusko k tehdejšímu křesťanství..
Tak začalo dobývání pruských a pob altských národů. Moc řádu rostla, stejně jako počet jím dobytých zemí. Naaby získali oporu na nových územích, začali Germáni stavět hrady ve vzdálenosti 20 km od sebe. Právě takový vynucený pochod by pěšáci s plnou municí dokázali udělat za 1 den.
Takové obranné pevnosti byly vybudovány téměř po celém pruském území, jednou z posledních byl hrad Waldau, postavený nedaleko hranic s Litvou. Stalo se to v roce 1264.
Historie hradu
Stalo se, že stavba nové pevnosti byla svěřena dvěma pruským šlechticům, kteří zradili svůj lid a pohanství. Konvertovali ke křesťanství a vstoupili do řádu. Za to, že mu zůstali věrni v letech soudů, jim velmistr daroval pozemek i s poddanými, kteří na něm žili, do věčného užívání pro stavbu hradu. Brulant a Diabel, jak se říkalo pruským knížatům, zpočátku postavili u hostince přechodnou pevnost, postupně zpevňovali jeho zdi a vztyčovali věže.
Stavba sloužila jako útočiště pro cestovatele, obchodníky, rytíře a bratry řádu. Občas se v pevnosti mohli schovat obyvatelé okolních vesnic. Hrad Waldau ztratil svůj strategický význam v roce 1457, kdy se litevská hranice odstěhovala, a byl poprvé přestavěn.
Po úpravě vnitřních komnat a prostor se objekt stal sídlem velmistra, ve kterém v létě bydlel. Po reformách provedených v roce 1525 převzala hrad správa Valdovskaja volost.
Hrad po 1500
Původní vzhled pevnosti se výrazně liší od toho, co může cestovatel vidětdnes. To můžete posoudit při návštěvě zámeckého muzea Waldau (Kaliningrad), kde je vystaven model starověké citadely.
Předtím tu bylo velké čtvercové nádvoří obklopené silnými silnými zdmi, z nichž vyčnívaly věže. Budovy zahrnuté v komplexu byly rozděleny na místnosti, ve kterých se nacházely domácí služby a obytné místnosti pro urozené osoby.
Podél jižní stěny byly stáje, sklady zbraní a zásob, pokoje pro služebnictvo a kuchyně. Později zde byl organizován pivovar a pekárna. Severní část hradu sloužila jako jediný vchod. Jelikož byl postaven na ostrově uprostřed umělého jezera, bylo možné do něj vstoupit pouze po padacím mostě přes mocnou bránu. V severní budově se nacházela strážnice a vězení.
Po restrukturalizaci v roce 1525 začaly být staré zdi tvrze a věže jedna po druhé bourány a hlavní budova byla postupně přeměněna na zámek, který se stal letním sídlem řádu a po jeho zrušení přešel do vlastnictví vévodského panství.
V roce 1697 navštívil Petr Veliký hrad Waldau jako součást ruského velvyslanectví, což dokládají tehdejší kroniky a pamětní kříž. V 18. století si bývalou pevnost pronajala pruská vláda a byla zde umístěna zemědělská akademie, která byla v roce 1870 reorganizována na seminář, kde se připravovali učitelé pro veřejné školy.
Waldau po druhé světové válce
Dnes hrad Waldau (Kaliningrad), jehož fotku najdete ve všech cestovních brožuráchměsto, vypadá stejně jako v době Petra 1. Vzhledem k tomu, že v něm posledních 150 let sídlily různé vzdělávací instituce, zachovalo se dobře, což se o jiných pevnostech Řádu německých rytířů říci nedá.
Snášel dobře první i druhou světovou válku a od roku 1945 do roku 2007 zde sídlila zemědělská škola, jejíž levé křídlo přešlo na ubytovnu.
Hrad dnes
V roce 2014 se slavnostně slavilo 750. výročí stavby, díky níž se zámek Waldau proměnil. Jeho území bylo vyklizeno, park byl uveden do pořádku a nové majitele našly dvě třípatrové hospodářské budovy. V jedné sídlí ruská patriarchální církev a ve druhé Zámecké muzeum Waldau, které má nejnadšenější recenze.
Zámek byl dnes oceněn titulem památka kulturního dědictví krajské úrovně. Bylo zahrnuto do programů zájezdů v Kaliningradu a regionu.
Hradní muzeum
Zámek Waldau nabízí svým hostům expozice umístěné ve čtyřech místnostech v posledním patře starobylé budovy. První obsahuje exponáty láskyplně vyrobené ze dřeva ředitelem muzea a jeho studenty – jedná se o figurky představující rolníky a vojáky té doby.
V druhé místnosti jsou vystaveny domácí potřeby a dekorace pruského lidu od dob pohanství až po dobytí templáři.
Třetí místnost je historie, vojenské brnění a zbraně templářských rytířů od doby stavby pevnosti.
Většinu expozice tvoří archeologické nálezy provedené na území hradu. Na stěnách jsou portréty několika generací majitelů tvrze, počínaje jejími zakladateli. Zde si také můžete prohlédnout 2 modely pevnosti - její původní vzhled a pohled po přestavbě na hrad.
Čtvrtá místnost je věnována návštěvě hradu Petrem Velikým, období napoleonské, první a druhé světové války. Muzeum se pyšní především předměty, které patřily německému básníkovi Maxmiliánovi von Schenkendorfovi, který zde žil v roce 1805.
Na území Kaliningradské oblasti se nachází 2 tucty germánských pevností, většinu z nich však tvoří malebné ruiny. To je do jisté míry důvod k návštěvě zachovalého zámku Waldau. Jak se tam dostat? Je to velmi jednoduché – stačí si vzít taxi na pevnou trasu č. 110 Kaliningrad – Ushakovo, které jezdí každou hodinu od 6 do 21 hodin. Zastávka ve vesnici Nizovye, odkud je snadné dojít k objektu, o kterém uvažujeme.
